Historie a současnost

Po rozpadu socialistického bloku na přelomu 80. a 90. let minulého století se nizozemská Nadace proti obchodování se ženami (STV), ale i další podobné organizace, které poskytovaly služby obchodovaným osobám v zemích západní Evropy, začaly setkávat s novou klientelou. Ke klientkám z Latinské Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie, které do té doby tvořily většinu, přibyly v masivních počtech ženy ze zemí střední a východní Evropy a bývalého Sovětského Svazu. V západoevropských pomáhajících organizacích tehdy neexistoval dostatek znalostí ohledně této cílové skupiny a v zemích střední a východní Evropy zase úplně chyběly informace o samotné existenci obchodování s lidmi a neziskový sektor se pouze začínal rozvíjet.

1995

Za této situace vznikl v roce 1995 pilotní program La Strada mezi Polskem a Českou republikou jako zdrojovými zeměmi, a Nizozemskem jako zemí cílovou. V té době La Strada fungovala v ČR jako jeden z programů organizace ProFem. Až o tři roky později, v roce 1998 vznikla samostatná obecně prospěšná společnost s názvem La Strada Česká republika, která se od té doby věnuje výlučně otázkám prevence a boje proti obchodování s lidmi. Zhruba ve stejném období byla rozšířena i mezinárodní síť La Strada o sesterské organizace v Bulharsku a na Ukrajině.

Konec 90.let

Koncem 90. let česká La Strada postupně zahájila provoz své telefonické prevenční linky a vytvářela koncepce prosazování tématu obchodování s lidmi na vládní úrovni a jeho představení široké veřejnosti. Toto úsilí vyvrcholilo v realizaci první masivní mediální kampaně, která se uskutečnila ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra, Mezinárodní organizace pro migraci a české La Strady. Jejím cílem bylo upozornit na problematiku obchodování s lidmi širokou veřejnost i rizikové skupiny.

2000

Na mezinárodní scéně byl přelomovým rokem rok 2000, kdy byl podepsán Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN o mezinárodní organizované trestné činnosti (dále jen „Protokol“). Na jednáních o obsahu Protokolu byla zastoupena i mezinárodní síť La Strada. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že přinesl první právně závaznou a mezinárodně akceptovanou definici obchodování s lidmi. Od té doby se problematice dostává stále více pozornosti jak v mezinárodním kontextu, tak i v ČR.
2001
V roce 2001 se mezinárodní síť La Strada, která do té doby působila v Bulharsku, ČR, Nizozemsku, Polsku a na Ukrajině rozrůstá o další organizace v Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Makedonii a Moldávii.

2002

V roce 2002 bylo obchodování s lidmi předmětem podnětu, který schválila Rada vlády ČR pro lidská práva. Ministerstvo vnitra začalo ve spolupráci s OSN a dalšími subjekty včetně české La Strady vytvářet koncepci pro fungování komplexního mechanismu poskytování služeb obchodovaným osobám s cílem chránit jejich lidská práva a motivovat je ke spolupráci při odhalování pachatelů obchodování s lidmi. Tento mechanismus dostal konkrétní podobu jako Model podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, který byl součástí Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v ČR. Národní strategie byla přijata v roce 2003 jako první komplexní koncepční materiál o obchodování s lidmi na vládní úrovni. Od té doby se vládě předkládá pravidelně a obsahuje hodnocení dosažení stanovených cílů za předchozí období a vytyčuje nové cíle do budoucna.

V české La Stradě se těsně po roce 2000 vytváří koncepce sociální práce s obchodovanými ženami a organizace získává svůj první azylový byt pro poskytování bezpečných ubytovacích služeb na utajené adrese. Po zkušenostech s klientelou obchodovanou výlučně do prostředí sexbyznysu se La Strada v roce 2003 poprvé setkává a poskytuje služby ženám obchodovaným za účelem vykořisťování v šicích dílnách.

2004

Rok 2004 měl velký význam jak pro českou La Stradu, tak i pro mezinárodní síť. Poté, co La Strada dlouhodobě upozorňovala na nutnost uvést českou definici trestného činu obchodování s lidmi do souladu s mezinárodní definicí obsaženou v Protokolu, byla v roce 2004 česká definice změněna tak, aby na rozdíl od předchozího znění pokrývala nejenom obchodování s lidmi za účelem vykořisťování v sexbyznysu, ale i v jakýchkoli jiných sektorech. V témže roce vydala česká La Strada svá první doporučení vládě ČR, které sumarizují, jaké kroky by z pohledu organizace bylo žádoucí přijmout s cílem předcházet obchodování s lidmi a poskytnout účinnou pomoc obchodovaným osobám. Některá doporučení pak byla převzata do koncepčních materiálů státních orgánů. Pro zkvalitnění práce s klientelou byl v roce 2004 zahájen provoz poradny, kde se především poskytují poradenské služby v osobním styku a kde má klientela přístup k informačním a komunikačním technologiím.
Klíčový význam však měl rok 2004 i pro mezinárodní síť La Strada. Tato téměř desetiletá neformální spolupráce vyústila v roce 2004 ve vytvoření Mezinárodního sdružení La Strada s vlastní právní subjektivitou a sekretariátem v Amsterdamu. Hned prvním velkým mezinárodním úspěchem nově založeného sdružení bylo získání ceny „Free Your Mind“, kterou uděluje evropská pobočka mezinárodní televizní hudební stanice MTV osobám a organizacím, které se obzvlášť zasloužily o boj proti netoleranci, předsudkům a sociální nespravedlnosti.

2006

Od roku 2006 česká La Strada významně rozšířila své programové aktivity například o práci v terénu, specifické aktivity zaměřené na vietnamskou klientelu a právní služby. Zúčastnila se významných mezinárodních výzkumných projektů, které se zabývaly zdravotními důsledky obchodování s lidmi, obchodováním s lidmi mimo prostředí sexbyznysu a výskytem a možnými strategiemi prevence obchodování mezi mládeží žijící v ústavních zařízeních.
V tomto roce jsme rovněž získali nový azylový byt.

Současnost

V posledních letech La Strada zaznamenala pokles klientely obchodované za účelem vykořisťování v sexuálním průmyslu a nárůst případů vykořisťování v jiných sektorech. V tomto období lze zároveň vypozorovat zvýšení zájmu českých médií o pracovní a životní podmínky cizinců a cizinek a snahy ČR, ale také EU řešit problematiku migrantů a migrantek z tzv. třetích zemí na pracovním trhu v členských zemích EU (např. zavádění systémů tzv. zelených nebo modrých karet).
Naším největším úspěchem v posledním období je však nepochybně první případ přiznání odškodnění oběti obchodování s lidmi českým trestním soudem. Věříme, že tato naše klientka nebude výjimkou a že v budoucnu se všechny obchodované osoby dočkají spravedlivého odškodnění za utrpěnou újmu.